|
|
Stanovení sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou HPLC
Zídková, Anežka ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na simultánní stanovení vybraných sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou kapalinové chromatografie ve spojení s DAD a ELSD detekcí. Metoda byla optimalizována pro stanovení aspartamu, acesulfamu K, sacharinu, sukralózy, steviol-glykosidů, kyseliny benzoové a kyseliny sorbové. Analýzy byly provedeny na koloně Poroshell 120 EC-C18 (4.6 x 150 mm, 2.7 m, Agilent) za použití směsi methanolu, acetonu a vody s přídavkem kyseliny mravenčí a triethylaminu jako mobilní fáze. Byla použita gradientová eluce při průtoku mobilní fáze 0,5 ml•min-1. Byly stanoveny validační parametry (limit detekce, limit kvantifikace, opakovatelnost a výtěžnost). Validovaná metoda byla použita pro analýzu reálných vzorků.
|
|
|
Stanovení obsahu náhradních sladidel ve žvýkačkách
Profousová, Sylvie ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá simultánním stanovením vybraných náhradních sladidel ve žvýkačkách metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s ELSD detekcí. Teoretická část se věnuje charakterizaci sacharidů a jejich vlivu na zdraví člověka, klasifikaci, charakterizaci vybraných náhradních sladidel a jejich využití. Dále je zde uveden stručný přehled analytických metod, kterými lze sladidla stanovit. Experimentální část je zaměřena na výběr vhodné chromatografické kolony pro jednoduchou identifikaci sedmi sladidel (aspartam, acesulfam K, mannitol, maltitol, sukralóza a xylitol) a optimalizaci složení mobilní fáze. Bylo zjištěno, že není možné jednou univerzální metodou stanovit všechny náhradní sladidla, nicméně s využitím kolony Agilent Hi-Plex Ca (300 x 7,7 mm) a mobilní fáze acetonitril:voda v poměru 7:93 %v/v bylo možné stanovit koncentraci (maltitolu, mannitolu, sorbitolu, sukralózy a xylitolu). Při analýze jednotlivých sladidel muselo být použito různého ředění vzorku, případně muselo být mírně změněno složení mobilní fáze. Koncentrace náhradních sladidel ve žvýkačkách se pohybovala od 0,35 mg/g (sukralóza) do 508 mg/g (xylitol).
|
|
|
Stanovení obsahu náhradních sladidel ve žvýkačkách
Profousová, Sylvie ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá simultánním stanovením vybraných náhradních sladidel ve žvýkačkách metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s ELSD detekcí. Teoretická část se věnuje charakterizaci sacharidů a jejich vlivu na zdraví člověka, klasifikaci, charakterizaci vybraných náhradních sladidel a jejich využití. Dále je zde uveden stručný přehled analytických metod, kterými lze sladidla stanovit. Experimentální část je zaměřena na výběr vhodné chromatografické kolony pro jednoduchou identifikaci sedmi sladidel (aspartam, acesulfam K, mannitol, maltitol, sukralóza a xylitol) a optimalizaci složení mobilní fáze. Bylo zjištěno, že není možné jednou univerzální metodou stanovit všechny náhradní sladidla, nicméně s využitím kolony Agilent Hi-Plex Ca (300 x 7,7 mm) a mobilní fáze acetonitril:voda v poměru 7:93 %v/v bylo možné stanovit koncentraci (maltitolu, mannitolu, sorbitolu, sukralózy a xylitolu). Při analýze jednotlivých sladidel muselo být použito různého ředění vzorku, případně muselo být mírně změněno složení mobilní fáze. Koncentrace náhradních sladidel ve žvýkačkách se pohybovala od 0,35 mg/g (sukralóza) do 508 mg/g (xylitol).
|
|
|
Stanovení sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou HPLC
Zídková, Anežka ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na simultánní stanovení vybraných sladidel a konzervantů v energetických nápojích metodou kapalinové chromatografie ve spojení s DAD a ELSD detekcí. Metoda byla optimalizována pro stanovení aspartamu, acesulfamu K, sacharinu, sukralózy, steviol-glykosidů, kyseliny benzoové a kyseliny sorbové. Analýzy byly provedeny na koloně Poroshell 120 EC-C18 (4.6 x 150 mm, 2.7 m, Agilent) za použití směsi methanolu, acetonu a vody s přídavkem kyseliny mravenčí a triethylaminu jako mobilní fáze. Byla použita gradientová eluce při průtoku mobilní fáze 0,5 ml•min-1. Byly stanoveny validační parametry (limit detekce, limit kvantifikace, opakovatelnost a výtěžnost). Validovaná metoda byla použita pro analýzu reálných vzorků.
|
|
|
Phytoextraction of Artificial Sweeteners from Aqueous Solutions
Luptáková, Dominika ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
Umělá sladidla jsou v současné době široce využívána jako potravinová aditiva. V lidském organismu jsou jen omezeně metabolizována a vylučována jsou cestou renální exkrece. Obrovská množství těchto nebiogenních látek potom kontaminují komunální odpadní vody. Účinnost současných čistíren odpadních vod se udává např. pro cyklamat 99 % a pro sacharin 90 % a uvedené sloučeniny se považují za dobře rozložitelné, byla nalezena rezidua těchto látek v povrchových vodách i podzemních vodách. V případě acesulfamu K nedochází v čistírnách odpadních vod k eliminaci prakticky vůbec. Při dlouhodobém působení je z hlediska biologických studií možnost vzniku rakoviny, ovlivnění gastrointestinálního traktu, či paradoxně zvyšování hmotnosti. V práci byla experimentálně studována možnost fytoextrakce sacharinu a acesulfamu K v "in vitro" podmínkách s použitím kultivarů slunečnice roční (Helianthus annuus), kukuřice seté (Zea mays) a řepky olejky (Brassica napus). Experimenty byly vyhodnocovány pomocí úbytku studované substance - sacharinu a acesulfamu K v kultivačním mediu dle Murashiga a Skooga. Bylo prokázáno, že použité rostliny jsou schopny extrahovat testovaná sladidla a během pěti až sedmidenní kultivační periody bylo extrahováno 30 - 60 % přidaného acesulfamu K a 50 - 60 % sacharinu, v závislosti na použitém...
|
host ::
RSS.